V sobotu jsme v téměř celé české partě vyrazili na Schneeberg. Jednolitost skupinky narušovala naše polská kamarádka Anna. Marta musela bohužel kvůli učení zůstat doma.
Vyrazili jsme od vlaku v Puchberg am Schneeberg částečně podél zubačky nahoru.
 |
| Porada nad mapou s rakoským horalem |
 |
Cestou nahoru jsme potkali rakouského horala, který se s námi dal do řeči. Když slyšel, na jakou trasu se chystáme, dal nám různé rady a vypadal, že se dost obává o naši schopnost v horách přežít. Ptal se jestli máme dost jídla a i když jsme říkali, že samozřejmě ano, nakonec se s námi ještě rozdělil o svačinu. Zde oběd u jedné ze stanic zubačky. Čas nás začíná trochu tlačit.
|
 |
| Kluci docházejí k Elisabethskirchlein (1795 m n.m) |
 |
| Stoupáme na Klosterwappen, nejvyšší kopec Schneebergu |
 |
| Vyhlídka z vrcholu |
 |
| Skupinové foto na vrcholu |
 |
| Euforie! |
 |
| Sestup směr Höllental |
 |
| Dolů jsme sestupovali soutěskou vedoucí do Höllentalu, s plánem chytit autobus v 17:45 |
 |
| Část skupinky se tím trochu potrápila a tak nám poslední autobus od Weihtelhasu o čtvrt hodiny ujel. Naštěstí se nám po pár minutách podařilo stopnout napřed jednu dámu která naložila unavené holky a Mikuláše. My s Petrem jsme pak nečekali déle naž pět minut a zastavila nám milá paní, která nás dovezla až na nádraží v Payerbachu, kde jsme tím pádem byli ještě dřív než první skupina a mohli jsme se jim posmívat "Kde jako jste?" "Už tady čekáme bůhvíjak dlouho!" :) |
 |
| Šťastně večeříme na nádraží v Payerbachu. Dokonce nám jede přímý vlak zpátky do Vídně. |
Žádné komentáře:
Okomentovat