V sobotu mělo dle předpovědi stále hodně pršet. Rozhodli jsme se tedy zůstat doma nad učením a večer vyrazit do Opery. Viděli jsme Normu Vincenza Belliniho. Přestože jsem operu kdysi viděla, snažit se celé představení zvládnout s německými titulky bylo docela náročné. Zvlášť v druhé polovině kdy se děj velmi rychle přesouvá od "jdu zabít své děti" přes "nemůžu zabít své děti", "jsme s Adalgisou kamarádky", "nejsme kamarádky", "jdu zabít manžela" k "jdeme uhořet oba".
Cestou z opery jsme se ještě (v jemném mrholení střídaném větším deštěm) prošli starým městem a pořádně zmrzlí jsme se rozhodli zrušit i nedělní výlet. Za oknem stále leje, na horách sněží a právě jsem si přečetla zprávu o nezodpovědných Češích, které v pátek za velkolepé záchranné akce sundavali z ferraty vrtulníkem. Článku vévodilo hlavní sdělení, předpověď byla opravdu špatná, neměli tam absolutně co dělat. Diskuze pod článkem oplývala nadáváním na Čechy, kteří by sem už neměli lézt. Občas si tu vážně nepřipadám moc vítaná.
Žádné komentáře:
Okomentovat