Deštivé dny

O středy večer leje jako z konve. Je pořád tma a je to pěkná otrava. Ve čtvrtek měla moje kamarádka Anna koncert se sborem na Technické univerzitě. Poté jsem se vydala na druhý koncert - hrála tady kapela kamarádů z Prahy a zařídili mi volný vstup, tak jsem poprvé ve Vídni vyrazila na punkový koncert. Klub se ale nacházel pěkně daleko - skoro na konečné U3 u Simmeringu, takže jsem se bála aby mi ještě jelo nějaké spojení domů a zpátky vyrážela už v 11. Cesta hustým lijákem ve zhasnutých ulicích na předměstí nebyla nic příjemného. Ale jinak to byl moc fajn večer.
V pátek ráno se mi vstávalo pěkně nepříjemně - venku tma jako v pytli a liják. Celé dopoledne jsem se nemohla zbavit myšlenky, že jediné co přeju, je zalézt do postele. Náladu mi zvednul skvělý oběd v Mense, přesně dělané na tohle odporné počasí. Obědová menu tady bývají různá, polévka je dost často voda neidentifikovatelného původu. Salát jsou obvykle jenom natrhané listy salátu nebo nakrájená okurka. Tentokrát to ale byla paráda, palačinky s borůvkami, výborná polévka s nudličkami a Kartofelnsalat. Vždycky když tady ve Vídni jím rakouský bramborový salát, vzpomenu si na Helču Žižkovou, jak si na horách objednala salát, ve snaze dát si něco lehkého a zdravého, jenže na dně jakéhokoliv druhu se vždy nacházely brambory. Mě to ale chutná velice. :)

V pátek v podvečer jsme vyrazili s klukama na boulder do Walfischgasse. Poté konečně oslavit Mikulášovy narozeniny na naši oblíbenou metrovou pizzu.